zpět na
hlavní stránku
Rekondiční pobyt - "Regenerační centrum
Harmonie" - Bystřice pod Hostýnem
12. - 18.
července 2009 - rekondiční pobyt ALEN Praha
Náš rekondiční pobyt a můj v pořadí první - moc jsem se těšila a myslím, že
většina z nás.
Odjezd z Prahy v 9.09 h., s přestupem v Hulíně. Cesta jako vždy utíkala velice
rychle, přestup proběhl v pohodě, do Bystřice p. Hostýnem jsme dorazily asi v
půl druhé. Přijeli pro nás z hotelu Harmonie dvěma auty zn. ALFA ROMEO - hm,
hm. Následovalo ubytování v příjemném penzionku, v příjemném prostředí
Hostýnských vrchů.
Po ubytování a večeři jsme šly, jak už se pak stalo každovečerní tradicí, do
zahradní restaurace "Vagón".
Ráno před snídaní nás čekala rozcvička (koulení očima, plácání se po rukou,
apod.) s p. Ernestem st. Cvičily jsme pak ale i pro nás užitečnější cviky - s
"TheraBandy".
Po dobré snídani následovaly procedury. Jaké bylo naše zděšení, když jsme měly
vstoupit do vnitřního bazénku - voda studená - hrůza, jen paleček jsem smočila.
Neopren přeci nebyl na seznamu věcí s sebou - nebo ano? Najednou na nás začala
padat omítka. Na střeše se pracovalo, dělníci bušili do střechy, že jsme každou
chvíli čekaly, že k nám nějaký dělník připadne do bazénku. Whirpool - to samé,
všudypřítomná omítka k nám padala za znění relaxační hudby. Proboha, co to
znamená? To nemyslíte važně? Pan Ernest ml. poznamenal - "zhejčkaný
Pražandy". To jsme si nechtěly nechat líbit a se stížností jsme
předstoupily před majitele - p. Ernesta st. Nedovedl mi na otázku, proč tuto
přestavbu provádí & iacute za plného provozu a za plnou cenu, odpovědět.
Nepochopím, jak může za těchto podmínek provozovat "relexační
centrum". Myslím, že by hygienikovi nestačil zápisník, kolik nedostatků se
objevilo. Od té doby jsem toto zařízení nenazvala jinak než - "Hotel
Disharmonie".
Na druhou stranu bych křivdila, kdybych nepochválila: výborné ubytování,
výborná strava, příjemný personál, jak v hotelu, tak i na masážích - tedy
paradoxně - kromě dua Ernestů. Ernest st. nasadil ráno úsměv, který mu vydržel
neuvěřitelně dlouho - až do večera. Teď mi ale napadá, možná to má napořád :o)
no a Ernest ml.? Hulvát, který mi poslední den pravil: "už abyste táhly
zpátky". Je to škoda, protože právě majitelé by měli mít nejvybranější
chování, aby reprezentovali svůj podnik - asi tomu nerozumím.
Už jsem se vyjádřila k personálu, na všechno zapomenu a teď napíši, co vše jsme
viděly a navštívily.
Den první - návštěva města Bystřice p. Hostýnem, centrum,
radnice, zámek a jak jinak - cukrárna.
Den druhý - sv. Hostýn - poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie,
Jurkovičova křížová cesta - úchvatné místo. Pokračování na rozhlednu, odtud
krásné výhledy do okolí. Nákup oplatek a "Štramberských uší" - mňam,
pokračování okolo Vodní kaple - voda, která omlazuje - holky, fakt to funguje!!!!
Omlazeny pokračujeme sestupem na večeři do hotelu. Po večeři procházka krásným
teplým letním večerem nebo plavání ve venkovním bazénu.
Den třetí - dopoledne cvičení a masáže, po obědě většina z nás
relaxuje v zahradě hotelu, ale my se Zlatkou vyrážíme za úmorného vedra na
Tesák - kolem krásné říčky Bystřičky. Cesta 6 km tam a 6 km zpět, k našemu cíli
jsme nakonec nedošly, protože by jsme nestihly večeři, a tu jsme si nemohly
nechat ujít. Přesto jsme byly spokojeny, šly jsme krásnou krajinou, našly houby
a maliny a bylo nám fajn. Večer bazén - báječná relexace!
Den čtvrtý - výlet na hrad Helfštýn - veliká spokojenost -
více opět dokládám fotografiemi na www.eweline.rajce.net, zpáteční cesta přes
Lipník nad Bečvou - střešní zahrada v zámeckém areálu, renesanční zámek,
rozsáhlá zámecká zahrada. Velký dík patří naší člence Janě z Hranic na Moravě,
která tento časově náročný program připravila - díky Jano, byla jsi skvělá i
jako "taxíkářka" ses osvědčila :o) Co by jsme dělaly, nebýt tvého
odvozu do našeho hotýlku? Děkujeme !!!!
Den pátý - výlet do Zbrašovských aragonitových jeskyní - opět
vydařený výlet. Jedeme do Teplic nad Bečvou, prohlídka krásných jeskyní, káva
na terase lázeňského domu Bečva, nákup oplatek, rychle načepovat osvěžující
"Galašův pramen" a odjezd na večeři. Po večeři na venkovní terase
taneční rozlučkový večer s "live music".
Den šestý - odjezdový - po snídani balíme - jéé, mě se to snad
do toho kufru nevejde, nebo ano? Jo - povedlo se. Oběd a odjíždíme směr
nádraží. Cesta opět uběhla velice rychle i díky lidem, kteří se během naší
cesty vystřídali v našem kupé. Jela s námi dívka, která měla s sebou krásnou
myšku, pak nastoupil houbař - Krakonoš - z košíků se na nás smály převeliké
hřiby - něco takového jsem ještě na vlastní oči neviděla. Daroval mě i Helence
pár hříbků, hodný Krakonoš to byl.
Hodnocení mojí první rekondice: Když pominu duo Ernest, s odstupem několika dnů
a při prohlížení fotografií, musím konstatovat - moc, moc se vydařila, že
ano, děvčata?
Vaše
Evka Babka
27. 7. 2009