|
|
Vzpomínky na pobyt - hotel Bystré - 14. - 18. 2. 2010 Pokoj č. 202 (Hana a Stáňa) pobyt vyhodnotil: O K ! !
Náš první letošní pobyt byl trochu neplánovaný, ale dostaly jsme zajímavou nabídku z hotelu Na Podkově v Bystrém u Poličky na ubytování za příjemnou cenu - a když nám řekli, že můžeme denně plavat v bazénu a ještě dostaneme kávičku se zákuskem, neváhaly jsme a odjely. Poslední zprávy před odjezdem - na Vysočině je stále hodně sněhu, vezměte sebou lyže! Bylo nás 16 a vytvořila se výborná parta. Lyžařky byly pouze dvě (Marta Š. a Olga), ale užily si pěkné běžecké trasy a ještě stihly s námi absolvovat bohatý program. První zákusek jsme dostaly hned brzy po příjezdu a ubytování. Pokoje byly velké a pohodlné, po všech prostorách hotelu nás provedla paní recepční, a nejen to, byla nám nápomocna ve všem, co jsme si naplánovaly - poradila kam na výlet, kde obstarat průvodce, jak zajistit cvičitelku do bazénu i občerstvení v hospodě, jak a kdy jet na exkurzi a nakonec i zařídila úschovu zavazadel v Poličce. Ale to bych předbíhala.
Nejčastěji jsme pobývaly v bazénu, denně hodinu a jednou s námi byla i milá rehabilitační pracovnice Larisa, která nás v příjemné mořské mírně slané vodě pořádně protáhla, půjčily jsme si i "vodní" pomůcky a míč na hry. Bazén byla taková "třešnička na dortu" - jak napsal pokoj 203 (Olga a Jarka K.).
Večer jsme měly k dispozici velkou společenskou místnost - dokonce s posezením na patře, televizí, hernou a ping-pongem. Samozřejmě jsme to využily hned první večer. Veselé posezení jsme si připravily při sledování filmu "Líbáš jako Bůh" - i přes únavu z dlouhé vycházky a ze cvičení ve vodě jsme se moooc dobře bavily a hodně jsme se nasmály, "při hezkém filmu bylo veselo, až to bránici mocně zlechtalo" napsala Iva. Také poslední rozlučkový večírek se konal v tomto velkém sále - s pohoštěním za přispění všech účastnic, s hudbou na CD a s hodnocením celého pobytu. Stolovnice č. 12 + 13 (Míla a Zdena) napsaly hlášení od stolu: "Seděly jsme pospolu a bylo nám dobře. Byl zde moučníků ráj - okolo hezký kraj - pobytům zdar - nemocem zmar!"
Na pondělní vycházku jsme si pozvali pamětníka z Bystrého pana Unčovského, který nám pověděl zajímavosti z historie obce i okolí a také vyprávěl o událostech nedávných. Příjemné (ale mrazivé) chvíle jsme strávily v kostele sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské (krásná Panna Maria - nádherný obraz v kostele - zajímavá pověst). Od 17. století se koná v Bystrém vždy v červenci Karmelská pouť. Návštěvu kostela shrnula Marta Hruštička: "Celou historii obce zvíme, na zvon si "cinkneme", až se z toho ojíníme a málem tam zmrzneme."
Také o naší úterní celodenní vycházce se Hruštička ve své básni zmínila. Vydaly jsme se hledat Hartmanskou kapličku sv. Jana Nepomuckého, což se nám i přes závěje sněhu podařilo. Pak jsme trochu "hledaly" hrad, ale tam cesta schůdná nebyla. "Svojanov byl nedobytný, i přesto jsme v pohodě. Dodržen byl režim pitný v nedaleké hospodě." "Po procházce krajinkou odměnily jsme se tlačenkou," - napsala o tom zase Iva.
"Středu v modrém opojení v Olešnici trávíme, každá něco z modrotisku pro radost si koupíme." Jistě poznáváte, že to napsala opět Hruštička. V Olešnici je modrotisková dílna, která stále funguje a vyrábí - již od roku 1816. Rády jsme si vyposlechly vyprávění dalšího "následníka trůnu" z rodiny Danzingerů, nechaly si předvést barvení i tisk vzorů, prohlédly stroje a hlavně vybraly co nás potěší ještě doma.
Včelka Bája z pokoje 205 poslala na závěr pobytu telegram: "Hotel Bystré Na Podkově báječný - STOP - parta výborná - STOP - bazén, pokoje, perfektní oboje - STOP - na výletě po kraji děvčata se courají - STOP - další den pak autobusem, ale nehnali nás klusem - STOP - pak je čeká hospůdka, v ní nějaká dobrůtka - STOP". Konec dobrý, všechno dobré - jak napsala Iva, "vše dušičku pohladilo."
A závěr zase od Marty Hruštičky. Poslední den jsme si nechaly na prohlídku královského věnného města (nechal založit český král Přemysl Otakar II. v r. 1265) s dochovanými středověkými hradbami, malými domky, barokní radnicí, Mariánským sloupem, kostelem sv. Jakuba a Centrem Bohuslava Martinů. "Polička - a je tu konec, uteklo to jako sen, nad náměstím zvoní zvonec - Danielko, děkujem".
Z Poličky nás vlak odvezl zase domů. "Těšíme se na další vydařenou akci" - loučily se Naďa, Jarka D. a Marta Š. Daniela
|
|