zpět na hlavní stránku

Víkend v Jablonné 2011

 

Vzpomínám na to, jak jsme psali vloni: Jak bylo v Jablonné? No přece báječně! Co bylo tak báječné? No přece to, že se tu sešly dva kluby na rekondici: benešovský klub BENKON a pražský klub ALEN.

 

Letos to mohlo být také tak, jenže .... Asi byly skvrny na slunci nebo nevím .... Alenek přijelo 6 – slovy šest – včetně Milana - a z Benkonu s námi byla jen skvělá a nezdolná Hanka. Z Amélie, která letos měla být třetí skupinou, přijela Sylvia s vnučkou Wandou. Během soboty, kdy přijely 3 Alenky na výlet, se k nám přidala Hana (nechala se zlákat a zůstala do neděle), a také Pavla. Přičíst můžu ještě fenku Vikinu a oslici Amálku. Takže vlastně skoro dámská jízda. A možná to bylo malým počtem lidí, ale parta byla výborná a víkend jsme si užili. Litujte, kdo jste nepřijeli. 

 

Již tradiční pobyt se konal v námi oblíbené turistické základně benešovského Domu dětí. Počasí nám přálo, pršelo jen v pátek večer, a to jsme byli v hospodě na tradiční tancovačce s oblíbenou hudbou z Bystřice. Jedinou vadou na kráse tohoto večera byla absence Evy – Strahováčka, přemlouvali jsme Naďu, ale odmítla tancovat na stole. Novinkou byla kulturní vložka – s kapelou si zazpívala malá Wanda.

 

Sobotní i nedělní dopoledne jsme šlapali na Měřín do aquaparku. Obě pěší túry se nám zdály už krátké – asi proto, že známé. Stejně tak čas na bazén a všechny vodní atrakce se nám zdál ošizen,  vydrželi bychom se tam máčet ještě déle. Ale sluníčko venku nás lákalo, dobrý oběd připravený kuchařkami Alenkou a Věrkou voněl na dálku a další program nám nedal otálet.

 

V sobotu odpoledne jsme byli na exkurzi v zámku Jablonná. Kromě soch v příjemném zámeckém parku, černých labutí na rybníčku, stromů a laviček, krásně opravené budovy a úžasných interiérů plných krásných věcí nás zaujala také jedna novinka u dveří. Nejdřív jsme nevěděli, co to je – a neuhádli jsme to nikdo. Krabička, do které si stoupneš jednou nohou a na ni ti naskočí igelitový modrý ochranný návlek na boty, pak druhou – a můžeš vstoupit na vyleštěné podlahy zámku.

Ze zámku jsme se šli podívat na koně a na procházku s oslicí Amálkou. 

      

Večerní posezení u ohně s harmonikou a buřty se zdálo být ohroženo, k večeru se hnala vichřice, ale za půl hodiny bylo vše zažehnáno a táborák se mohl zapálit. Tradiční repertoár harmonikáře pana Bumbálka obsáhl písničky od Šumavy k Tatrám. Přídavek bylo houslové sólo malé Wandy a také jednu písničku zazpívala s harmonikou.       

 

V neděli z bazénu jsme nepospíchali, šli jsme se projít k Vltavě, prohlédnout si celý areál zotavovny Měřín, kde je hodně chatiček a hospoda U mořské panny. Po vodě pluly parníčky a lodičky a tráva lákala k opalování.

 

Vzhledem k malému počtu účastníků a tím vyšším finančním nákladům jsme pobyt zkrátili a v neděli večer jeli domů.

 

Děkujeme Haně Beranové, která s námi obětavě trávila víkend, i když by jistě doma měla spoustu práce. Doufáme, že si to také užila a odpočinula si. Děkujeme Alence a Věrce za výbornou kuchyni a za stálý úsměv na jejich tvářích.

 

                                                                                                                      Daniela