zpět na hlavní stránku

„Diabetes, vysoký krevní tlak, cholesterol“

přednáška MUDr. Marie Valentové na schůzce dne 14. 10. 2008

Existují dva základní typy diabetu

Diabetes 1. typu se obvykle vyskytuje v dětském věku nebo v časné dospělosti a je vždy závislý na léčbě pomocí injekcí inzulínu. Tento typ diabetu vzniká následkem zničení buněk slinivky břišní produkujících inzulín (buněk beta) imunitním systémem organismu.

Diabetes 2. typu (nazývaný též diabetes mellitus nezávislý na inzulínu), může vzniknout v důsledku nedostatečné produkce inzulínu v beta buňkách slinivky; nízká produkce inzulínu pak nestačí pokrýt potřeby organismu, což je zvláště umocněno po jídle. Druhou možností je oslabená odpověď buněk organismu na stimulaci inzulínem; v takovém případě, i když se v organismu vytváří dostatek inzulínu, je jeho účinek na buňky porušen.

Příčiny vzniku diabetu 2. typu mohou být u různých pacientů odlišné. Je pravděpodobné, že genetické změny se na vzniku diabetu 2. typu podílejí častěji, než se předpokládalo, neboť onemocnění se často objevuje v rámci rodin. Na vzniku diabetu 2. typu se rovněž podílejí vlivy životního stylu. Onemocnění se vyskytuje častěji u osob s nízkou fyzickou aktivitou, které mají nadváhu. Ženy, u kterých se diabetes vyvine v průběhu těhotenství (gestační diabetes), jsou rovněž v dalším průběhu života náchylnější ke vzniku tohoto onemocnění.

Dlouhodobá porucha tvorby nebo působení inzulínu s následným zvýšením glykémie (koncentrace cukru v krvi) poškozuje krevní cévy. Změny ve větších cévách jsou podmíněny aterosklerózou, kterou cukrovka urychluje. Důsledkem aterosklerózy může být cévní mozková příhoda, infarkt myokardu nebo nedostatečné prokrvení dolních končetin. Poškození nejmenších cév se nejčastěji projevuje poruchami zraku, zhoršováním funkce ledvin a poruchou nervové citlivosti rukou a nohou.

Základem doživotní léčby je dieta; zdravotní pojišťovny hradí edukační pobyty v lázních.

Vysoký krevní tlak představuje jedno z nejčastějších onemocnění. Hypertenze je definována jako tlak krve v tepnách roven nebo vyšší než 140/90 mmHg při opakovaném měření. Při zvýšeném krevním tlaku se pacient může cítit zcela zdráv, ale komplikace, které mohou postihnout samotné srdce, mozkové cévy, ledviny a další důležité orgány patří mezi významné příčiny smrti.

Základním požadavkem úspěšné léčby je změna životního stylu, která zahrnuje:

1) zákaz kouření,

2) snížení tělesné hmotnosti; při redukci nadváhy se snižuje krevní tlak a tak se zvyšuje úč3) inek souč4) asně podávaných léků proti vysokému tlaku a eliminují se přidružené kardiovaskulární rizikové faktory jako jsou diabetes mellitus a vysoká hladina cholesterolu,

5) redukci příjmu kofeinu – max. 1 – 2 šálky denně (vhodnější je káva překapávaná),

6) omezení pravidelného příjmu alkoholu (max. 2 dcl vína),

7) redukci příjmu kuchyňské soli na 6 g denně, tzn. 1 kávová lžič8) ka (pozor na uzeniny!),

9) redukci příjmu nasycených tuků (např. klasické máslo, sádlo) – nejvýše 75 g denně,

10) pravidelné cvič11) ení – pohyb na č12) erstvém vzduchu upravený podle věku nemocného,

13) omezení nervového přepětí, vyvarování se stresu,

14) změnu výživových a stravovacích zvyklostí:

- zdravá výživa je založena na pestré a rozmanité stravě více rostlinného než živoč- išného původu

- konzumujte tmavý chléb a peč- ivo, obilniny, celozrnné těstoviny, rýži nebo brambory

- do jídelníč- ku zařaďte více zeleniny a ovoce

- dávejte přednost nízkotuč- ným mléč- ným výrobkům a mléku

- maso a masné výrobky nahrazujte luštěninami, rybami, drůbeží, vejci nebo libovým masem

- zajistěte pravidelný příjem draslíku, vápníku a hořč- íku do stravy

- volte stravu i nápoje s nízkým obsahem cukru.

Onemocnění hypertenzí je již na doživotní léčbu. Doporučuje se pravidelné měření krevního tlaku v ambulanci praktického lékaře.

Cholesterol lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.

Cholesterol v lidském těle

Cholesterol je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů. Většinu si ho organizmus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol je pro organizmus nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek. Je třeba se podrobovat pravidelným preventivním prohlídkách u praktického lékaře, kdy se hladina cholesterolu zjišťuje odběrem krve.

Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi je do 5,00 mmol/l. Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře. V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také tzv. hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). Cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí v ČR). Onemocnění může být: primární (familiární, čili geneticky podmíněné) nebo sekundární (získané, lze ho tedy odstranit).

Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi. Přednost bychom měli dávat kvalitním rostlinným tukům a olejům, které obsahují velký podíl omega 6 a omega 3 vícenenasycených mastných kyselin, které působí příznivě na náš srdečně-cévní systém a pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi. Oproti tomu tuky živočišné obsahují více nasycených mastných kyselin, které je třeba omezovat, protože hladinu cholesterolu zvyšují. Mezi další zásady nízkocholesterolové diety patří dostatečný příjem ovoce, zeleniny a dalších potravin bohatých na vlákninu, omezení příjmu soli, preference drůbeže a ryb a dostatečný pitný režim.