zpět na hlavní stránku

Návštěva KON v Praze - 19. června

 

Tu slunečnou sobotu v červnu se nás sešlo jedenáct a na Hradčanské jsme čekali na návštěvu z Pardubic (z Chomutova nedorazil nikdo). Přijelo 16 veselých kamarádek (některé i s pánským doprovodem). Po bouřlivém vítání jsme se vydali přes Belveder do hradních a palácových zahrad. Prošli jsme od Královského letohrádku do zahrady Na Baště, která byla postavena podle návrhu arch. Josipa Plečnika, krásná je zahrada Na Valech, terasovité zahrady Hartigovská, Ledeburská, Pálfyovská a Fürstenberská, závěr vycházky ve Valdštejnské zahradě nás odměnil nejen krásou zahrady a předváděním pávů na trávníku a kaprů v jezírku. Konal se zde den piva a Vlasta přinesla našim několika mužům, kteří se ostýchali pivo až k tramvaji na Klárově. Na oběd jsme si zajeli do starého Podskalí do Celnice na Výtoni. Procházku Prahou jsme zakončili na Vyšehradě. V KONu Pardubice již máme věrné kamarádky a naše pravidelné společné výlety se vždy vydařily.            

 

                                                                                                                                 Daniela

 

 

Houbařský výlet na Malý Blaník

 

 

Po výletu na Velký Blaník jsme si naplánovali návštěvu Malého Blaníka -

jakmile se nám naskytne příležitost. Tento stav nastal letos v září po poradě s Benkonkami, které jsou v tomto kraji "doma", a proto jsme se sešli na konečné stanici autobusu Roztyly. Účast nebyla hojná, počasí nám však přálo. V Louňovicích pod Blaníkem nás čekala kamarádka Líba z Benkonu Benešov, aby nám dělala průvodkyni. Tím se naše skupina rozrostla na pět osob.

 

Na cestu jsme se vydali zvesela v očekávání příjemných chvil. Ty se dostavily již na kraji lesa, když jsme proti sobě viděli houbaře nosící plné košíky. Naše houbařská srdce zajásala, i když radost byla trochu zkalená tím, že si musíme vybrat mezi tůrou a sbíráním. Naštěstí jsme měli s sebou dokonalou průvodkyni, která velela “Tady nesbírejte, houby jsou jinde“. Za malou chvíli nám to předvedla, když vešla do lesa se slovy “Tady si dojdu pro hříbek“ a přinesla hřiba s kloboukem jako talíř.

Při postupném hledání hub a přecházení po stranách cesty jsme došli až ke kapli na vrcholu Malého Blaníku. Po kratší svačině, prohlídce okolí a po poučení na informačních panelech jsme se vydali na další pouť. Cesta nás vedla okolo Velkého Blaníku na nám již známou cestu směrem na Kondrac. Zopakovali jsme si procházku po známých místech a těšili se na vyhlášené dobroty v hostinci. Nebyli jsme zklamáni. Dobré jídlo, rychlá obsluha a k tomu hudba ze svatby, konané v přilehlých prostorách, to nemělo chybu.

 

Další putování nám ubíhalo poměrně svižně a tak jsme do Vlašimi dorazili sice trochu ušlí, ale s přihlédnutím k více než dvanácti kilometrovému pochodu s dobrou náladou. Zde jsme poděkovali naší průvodkyni Líbě, která nám zaručila bezstarostnou cestu bez zbytečného bloudění.

 

Dráhy nás opět nezklamaly. Spoj odjížděl až za půl druhé hodiny a do Benešova byla výluka. Tak jsme využili opět autobus a za hodinku jsme se v Praze loučili u metra. S taškami nasbíraných hub jsme spěchali domů na další kolo houbařských radovánek - čistění, krájení a sušení.

                                                                                                                            Milan

 

 

 

Jablonná nad Vltavou


  

Je sobota 21. května a naše kamarádkyAlenky jsou na tradičním víkendovém pobytu s Benkonem v Jablonné nad Vltavou. Jedeme se za nimi podívat, ujít pár kilometrů, vykoupat se v bazénu a podívat se na zámek. Vyrážíme ráno brzy. Přímý autobus až na místo jede pěkně a na konečné nás kamarádky očekávají. Zavedou nás do turistické základny domu dětí a hned nám nabídnou snídani. Rádi to využijeme a posilněny vyrážíme na cestu, samozřejmě i se svačinou – po plavání vyhládne.

 

Je to jen 2,5 km do Měřína a už začíná pěkné teplo. Mírně zvlněná středočeská krajina nás vyzývá k výhledům a obdivným výkřikům – je tady krásně! Ve vojenské zotavovně je bazén s příjemně teplou vodou, vířivka s horkou vodou, divoká voda, brouzdaliště, tobogán a lehátka k odpočinku. Všechno vyzkoušíme a moc se nám to líbí, ani se nám nechce domů. Vidina dobrého oběda nás trochu popožene.

 

Obědváme na základně, o které už slyšíme kolik let jen chválu – tedy hlavně chválu na kuchařky Alenku a Věrku, které vaří samé dobroty. Opět nezklamou, jídlo je nejen výborné, ale i nápaditě upravené, hned chceme recepty. Při kafíčku a moučníku se dozvídáme všechny  podrobnosti. Ovšem program je nabitý, tak žádné dlouhé zahálení a vzhůru na zámek.

 

V Jablonné je nově zrekonstruovaný zámek a je to přímo skvost – zařazen na seznam kulturních památek ČR. Původní vodní tvrz ze 14. století byla v 18. století přestavena na barokní zámek a ve druhé polovině 19. století dostala neoklasicistní podobu. Poslední majitel společnost Royal interier zámek opravil a umístil zde svou expozici luxusního nábytku, koberců a všech doplňků, které vytváří krásný domov. Obdivujeme nejen krásné kousky nábytku, ale i květinovou výzdobu, koberce, drobné doplňky, velké a moderní koupelny, záclony a závěsy, které jsou v každé místnosti nápaditě aranžované a vždy barevně sladěné s celou atmosférou pokoje. Typické sídlo drobné šlechty. Procházku v zámeckém parku nám zpříjemní krásné stromy, párek černých labutí na rybníku a noví pávi ve výběhu. A když jsme u těch zvířátek, po exkurzi do zámku jdeme na zmrzlinu a hned potom na procházku s oslicí Amálkou. Jsou tam i krásní koně. Na zpáteční cestě sbíráme suché větve na večerní táborák, kterého se bohužel nemůžeme zúčastnit, odjíždíme. Ale bez večeře nás děvčata nepustí, tak ještě posezení a výslužka s sebou. Hance to bylo tak líto, že se rozhodla zůstat, s prádlem na noc jí děvčata vypomohla a večerní táborák si užila.

 

Děkujeme Hance Beranové, která je vždy ochotná připravit pro nás krásný program.

 

                                                                                                                      Milena, Blanka a Hana