|
Návštěva KON v Praze -
19. června Tu slunečnou sobotu v červnu se nás sešlo jedenáct a na Hradčanské jsme čekali na návštěvu z Pardubic (z
Chomutova nedorazil nikdo). Přijelo 16 veselých kamarádek (některé i s pánským
doprovodem). Po bouřlivém vítání jsme se vydali přes Belveder do
hradních a palácových zahrad. Prošli jsme od Královského letohrádku do zahrady
Na Baště, která byla postavena podle návrhu arch. Josipa Plečnika, krásná je
zahrada Na Valech, terasovité zahrady Hartigovská, Ledeburská, Pálfyovská a
Fürstenberská, závěr vycházky ve Valdštejnské zahradě nás odměnil nejen krásou
zahrady a předváděním pávů na trávníku a kaprů v jezírku. Konal
se zde den piva a Vlasta přinesla našim několika mužům, kteří se ostýchali pivo až k tramvaji na Klárově. Na oběd jsme si zajeli
do starého Podskalí do Celnice na Výtoni. Procházku Prahou jsme zakončili na Vyšehradě. V KONu Pardubice
již máme věrné kamarádky a naše pravidelné společné výlety se vždy
vydařily.
Daniela Houbařský výlet na Malý Blaník Po
výletu na Velký Blaník jsme si naplánovali návštěvu Malého Blaníka - jakmile se nám naskytne příležitost. Tento stav nastal letos v září po poradě s Benkonkami,
které jsou v tomto kraji "doma", a proto jsme se sešli na konečné
stanici autobusu Roztyly. Účast nebyla hojná, počasí nám však přálo. V
Louňovicích pod Blaníkem nás čekala kamarádka Líba z Benkonu Benešov, aby nám
dělala průvodkyni. Tím se naše skupina rozrostla na pět osob. Na
cestu jsme se vydali zvesela v očekávání příjemných chvil. Ty se dostavily již
na kraji lesa, když jsme proti sobě viděli houbaře nosící plné košíky. Naše
houbařská srdce zajásala, i když radost byla trochu
zkalená tím, že si musíme vybrat mezi tůrou a sbíráním. Naštěstí jsme
měli s sebou dokonalou průvodkyni, která velela “Tady nesbírejte, houby jsou
jinde“. Za malou chvíli nám to předvedla, když vešla do lesa se slovy “Tady si
dojdu pro hříbek“ a přinesla hřiba s kloboukem jako talíř. Při
postupném hledání hub a přecházení po stranách cesty jsme došli až ke kapli na vrcholu
Malého Blaníku. Po kratší svačině, prohlídce okolí a po poučení na informačních
panelech jsme se vydali na další pouť. Cesta nás vedla okolo Velkého Blaníku na
nám již známou cestu směrem na Kondrac. Zopakovali jsme si procházku po známých
místech a těšili se na vyhlášené dobroty v hostinci. Nebyli jsme zklamáni.
Dobré jídlo, rychlá obsluha a k tomu hudba ze svatby, konané v přilehlých
prostorách, to nemělo chybu. Další
putování nám ubíhalo poměrně svižně a tak jsme do Vlašimi dorazili sice trochu ušlí,
ale s přihlédnutím k více než dvanácti kilometrovému pochodu s dobrou náladou.
Zde jsme poděkovali naší průvodkyni Líbě, která nám zaručila bezstarostnou
cestu bez zbytečného bloudění. Dráhy
nás opět nezklamaly. Spoj odjížděl až za půl druhé hodiny a do Benešova byla
výluka. Tak jsme využili opět autobus a za hodinku jsme se v Praze loučili u
metra. S taškami nasbíraných hub jsme spěchali domů na další kolo houbařských
radovánek - čistění, krájení a sušení. Milan Jablonná nad Vltavou
Je sobota 21. května a naše kamarádkyAlenky jsou na
tradičním víkendovém pobytu s Benkonem v Jablonné nad Vltavou. Jedeme se za
nimi podívat, ujít pár kilometrů, vykoupat se v bazénu a podívat se na zámek.
Vyrážíme ráno brzy. Přímý autobus až na místo jede pěkně a na konečné nás
kamarádky očekávají. Zavedou nás do turistické základny domu dětí a hned nám
nabídnou snídani. Rádi to využijeme a posilněny vyrážíme na cestu, samozřejmě i
se svačinou – po plavání vyhládne. Je to jen 2,5 km do Měřína a už začíná pěkné teplo. Mírně
zvlněná středočeská krajina nás vyzývá k výhledům a obdivným výkřikům – je tady
krásně! Ve vojenské zotavovně je bazén s příjemně teplou vodou, vířivka s
horkou vodou, divoká voda, brouzdaliště, tobogán a lehátka k odpočinku. Všechno
vyzkoušíme a moc se nám to líbí, ani se nám nechce domů. Vidina dobrého oběda
nás trochu popožene. Obědváme na základně, o které už slyšíme kolik let jen
chválu – tedy hlavně chválu na kuchařky Alenku a Věrku, které vaří samé
dobroty. Opět nezklamou, jídlo je nejen výborné, ale i nápaditě upravené, hned
chceme recepty. Při kafíčku a moučníku se dozvídáme všechny podrobnosti. Ovšem program je nabitý, tak
žádné dlouhé zahálení a vzhůru na zámek. V Jablonné je nově zrekonstruovaný zámek a je to přímo
skvost – zařazen na seznam kulturních památek ČR. Původní vodní tvrz ze 14.
století byla v 18. století přestavena na barokní zámek a ve druhé polovině 19.
století dostala neoklasicistní podobu. Poslední majitel společnost Royal
interier zámek opravil a umístil zde svou expozici luxusního nábytku, koberců a
všech doplňků, které vytváří krásný domov. Obdivujeme nejen krásné kousky
nábytku, ale i květinovou výzdobu, koberce, drobné doplňky, velké a moderní
koupelny, záclony a závěsy, které jsou v každé místnosti nápaditě aranžované a
vždy barevně sladěné s celou atmosférou pokoje. Typické sídlo drobné šlechty.
Procházku v zámeckém parku nám zpříjemní krásné stromy, párek černých labutí na
rybníku a noví pávi ve výběhu. A když jsme u těch zvířátek, po exkurzi do zámku
jdeme na zmrzlinu a hned potom na procházku s oslicí Amálkou. Jsou tam i krásní
koně. Na zpáteční cestě sbíráme suché větve na večerní táborák, kterého se
bohužel nemůžeme zúčastnit, odjíždíme. Ale bez večeře nás děvčata nepustí, tak
ještě posezení a výslužka s sebou. Hance to bylo tak líto, že se rozhodla
zůstat, s prádlem na noc jí děvčata vypomohla a večerní táborák si užila. Děkujeme Hance Beranové,
která je vždy ochotná připravit pro nás krásný program. Milena,
Blanka a Hana |